Pamatujme na stříbrné okraje mraků…

…na to, že ‚tam venku‘ zrovna vládne podzim se všemi těmi krásnými barvami a dary… Užívejme si je – i kdyby to mělo být jen z obrázku.
Vnímat krásu… pociťovat radost… není v této době ‚luxus, na který není čas ani nálada‘, ale právě naopak – je toho potřeba více, než kdy jindy. Je to prevence, lék…přímo protijed na paralyzující účinky nezdravého strachu a úzkosti.

 

Celý koronavirus zase jednou odejde, tak jako všechny epidemie před ním ( buďme rádi, že to už není mor…) – ale ne dříve, než tu udělá ‚svou práci‘. Zkusme dělat dobrovolně to, k čemu nás on a opatření s ním spojená nutí…a třeba tu nebude muset být tak dlouho…