Jen něco málo k prezidentským volbám…
Národe milý český, moravský…a já nevím, jaký ještě další (…teď jsem si nemohla nevzpomenout na onen vtip o tom, kterak bylo za komunismu všeho málo…i ta pohlaví byla jen dvě; ne – nechci toto téma vůbec bagatelizovat ani si z něho šašky tropiti, neboť je to známkou toho, že lidstvo si začíná uvědomovat své skutečné možnosti, čímž se vymaňuje z domnělého zajetí hmotou/ve hmotě – což je dozajista pozitivní jev…): vážně jsem na Tebe zvědavá, jakého prezidenta tentokráte vyvolíš sobě! Jestli již máš dosti chaosu a zvolíš tedy řád – anebo nemáš…a zvolíš tedy jeho pokračování? Obojí má dozajista své místo v dění světa, no čeho je moc, toho už bývá příliš…a za mě – opravdu myslím, že ho již dosti bylo…toho chaosu; no uvidíme – milí Češi a spol. 🙂 Dle toho, kdo zvolen bude v druhém – a tedy konečném kole, pak můžeme usuzovati o stavu národa v zemích našich…neboť platí neomylně, že jak dole, tak nahoře. Nechám se tedy překvapit…
Když jsem byla malá…hódně malá…chtěla jsem být prezidentem. Proč? Inu – protože bych si mohla dělat, co bych chtěla… 😀 ( A dodnes si pamatuji ten můj neskonalý údiv/úžas nad tím, že můj tatínek panem prezidentem být nechtěl! 😀 Snažil se mi, chudák, své důvody vysvětlit, no samozřejmě marně – můj tehdejší mozeček neměl na pochopení sdělovaných faktů prostě kapacitu…) Pak jsem dospěla a uvědomila si, že tatínek měl tehdy pravdu…a že pan prezident si opravdu nemůže dělat, co chce (…a to dokonce ani v komunismu ne)…že jeho pravomoci jsou menší, než by jeden řek’…a že teda – shrnuto sečteno – vlastně ani moc není, o co stát. Jenže… Čas šel dál a já zjistila, že zdání často klame a že věci jsou ještě asi kapičku jiné: ve světě totiž nepůsobíme zdaleka jen svými skutky, ale i svou energií…a tou častokrát i mnohem více. A právě z tohoto důvodu má i prezident (…a též každý z nás ) ve skutečnosti neskonale větší moc, nežli mu připisují zákony či hradní etiketa…a rozhodně to tedy není ‚jen nějaká figurka‘ (…a navíc ještě v rukou Bůhvíkoho), jejíž volbu lze jen tak odbýt mávnutím ruky jako nad něčím nevýznamným – o ‚vizitce národa‘, kterou prezident bezesporu je, ani nemluvě… Ve skutečnosti nejsme nikdo ani více, ani méně významný, nežli někdo druhý – i když se to se tak může navenek jevit; ve Stvoření jsme si všichni rovni…což platí i pro naše skutky. A navíc: skutky, které mají býti vykonány námi, nemůže vykonati nikdo jiní, nežli my sami…
Když před lety ( r. 2000 ) kandidoval do prezidentských voleb v USA Al Gore, říkala jsem si: „No páni!!!“ Rozumějte – já se ani tak nestarám o skutky dotyčných osob, jako spíše o dojem, jaký z nich mám…jakou energii z nich cítím. A můj dojem z tohoto pána – to bylo jak závan energie z jiného světa. Překvapilo mne, že takováto bytost se vůbec dostala do výběru – natož, aby byla zvolena; nebo se v Americe jako takové mýlím? No – bohužel nemýlila… 🙂 Al Gore coby prezident USA byl jako hudba budoucnosti; do někoho takového musí Amerika teprve dozrát… A stejně tak jsem nyní vnímala volbu ženského kandidáta na post prezidenta Čech jakožto hudbu budoucnosti; myslím – a první kolo voleb mi to potvrdilo, že na ženu-prezidentku dosud nenastala doba. Naše země je už delší dobu v chaosu ( nejsme jediní, samozřejmě…) a volba ‚ženského principu‘ do čela země by nebyla dvakrát moudrá – už jen z toho důvodu, že ženská energie jako taková je v podstatě (principiélně ) též ‚chaos’…a léčit chaosem chaos jaksi nejde. Zde se musí sáhnout po jeho protiváze – a tou je řád/disciplína. Asi tušíte, kam tím mířím a co tím chci říci. Z důvodů těch – když jsem viděla všechny ty kandidáty, tak byla má volba jasná – jako facka. Znovu opakuji – zde jde především o energii dotyčného člověka…o jeho vyzařování; pokud na toto přistoupíme, pak přestaneme dávat jeho minulosti a jeho skutkům ( údajným ), ať už minulým či současným, váhu větší, než jakou ve skutečnosti mají…
Přeji nám všem šťastnou ruku při volbě; jaké si to uděláme, takové to budeme mít 🙂
PS: …jen pár dní po publikování tohoto příspěvku si tak jdu po městě a tu upoutá mou pozornost agitační plakátek gen. Pavla…respektive slovo ‚chaos‘ tam použité. Jak už jsem říkala – volební kampaně jsem nesledovala…a když jsem tento článek sepisovala, netušila jsem, že slova – která mi přišla na um v souvislosti s panem generálem – budou figurovat i na jeho propagačních tiskovinách. Ne – opravdu nejsem jeho agitátorka…
