Tak ták…hézky se nám to přetahuje; ode zdi ke zdi… Já tedy nechci rýpat…ale po nahlédnutí do dnešních zpráv začínám mít pocit, že to naše vedení si už opravdu trošičku začíná zadělávat na nějakou tu vzpouřičku…  Politiku jsem dnes neměla v plánu, no tuhle poznámku jsem si nějak nemohla odpustit…

 

Kožuch nutno řádně vyprášiti! Dokud je v čem…

Vždy, když vidím na sněhu ten vyprášený koňský kožich, snad pokaždé si vzpomenu na dětská léta strávená na plzeňském sídlišti; na naši radost z bílé nadílky, která tam nebyla až zas tak častá, a která nám prosvětlila onu šedou zimní realitu průmyslového města… No bohužel ne na dlouho – dospělí nám to rychle zkazili; hbitě vytahali koberce z bytů, aby je ve sněhu hezky vyprášili…

 

Na únor slušné, že?                                      Když hice…tak opalovačka!

Tak ta moje zvěř měla zase jednou pravdu… Po týdnu trvajících poctivých mrazů jsem se ze zvědavosti koukla na předpověď počasí, jak že dlouho to ještě bude trvat. Mrazy byly – kupodivu – předpovídány i na další týden; navíc nepříjemná inverze – což znamená, že se neohřejem ani přes den… A proč kupodivu? Navzdory teplotám kočky podezřele málo jedly a kobylka dál vesele pokračovala ve shazování zimní srsti… Další den předpověď otočila o 180 stupňů…a máme tu hice!