Že by tudy?

Zážitek z dnešního dne… Nakupuji v místním malém obchodě. Vybírám zboží poblíž kasy; platící zákazník vypráví něco paní prodavačce. Zaslechnu útržek hovoru: „…koukám tak kolem a devět z deseti kusů má ohrnuté roláčky…no přesně jako tahle mladá paní!“ Dochází mi, že tím myslí mne – kromě nás nikdo jiný v krámě není – a že komentuje stav orouškovaných v českých zemích. ( To maskování má opravdu něco do sebe… 🙂 ) Přednášky na téma ‚když má někdo chronické zduření nosních sliznic, tak je rád, že vůbec dýchá bez roušky – natož s ní‘ ho hodlám ušetřit, takže jen pronáším: „A Vy se divíte?“ „Nedivím…“ odvětí pán.

Zmiňuji se o tom kamarádce a ona mi vypráví něco na oplátku: Jistá paní si všimla skupiny důchodců; stáli sroceni bez roušek kdesi na náměstí, o něčem rokovali a smáli se na celý veřejný prostor. Paní to zaujalo; chtěla vědět více a tak začala nenápadně ocmrndávat okolo nich a napínat uši. Pánové se jako jeden muž shodovali v jednom: neví, jak dlouho ještě budou na tomto světě ( no, to nevíme nikdo…); a ať jim zbývá jakýkoli čas, chtějí si jej užít – a ne se dusit v náhubcích… Taká jim chybí posezení v hospůdkách; no jestli budou zavřené i na jaře, snadná pomoc: budou se prostě scházet u někoho doma… A už vybírali, u koho…

Tak mám pocit, že ono rozvolňování bude probíhat nějak takto… Zdola…

Přičiněním vlády, médií, ale i jednotlivých odborníků ( vyjadřujících se někdy zcela rozdílně ohledně stejného tématu – např. jak správně zacházet s respirátory, že…) se mezi lidmi šíří strach, dezinformace, zmatení a nejistota ( lépe řečeno se v nich uvolňuje ) – jevy obecně to pokládané za špatné/škodlivé. Ale je to opravdu tak? Nemůže být i na nich něco dobrého?
Strach může být ve skutečnosti velkou hybnou silou/motivací k hledání Pravdy a východiska…a zmatení/nejistota může člověka donutit přestat onu Pravdu hledat vně sebe – u nejrůznějších autorit – a konečně ‚jít do Sebe’…