Tak jsi mě překvapil, národe…mile…

Nejen, že vyhrál ten, který vyhrál…no ještě o tolik?!? ( A volební účast taky slušná…) Takovéto vítězství osoby, která je sice veřejně známá, no v politice dosud ne příliš činná, považuji nejen za její vlastní pozoruhodný úspěch – no zároveň i za signál toho, že se náš národ asi opravdu a konečně někam posunul… Za mě palec nahoru… ( A těch, kdož generálu Pavlovi onu politickou nezkušenost vyčítají, bych se chtěla zeptat: cožpak byl Václav Havel zkušený politik, když se ujímal funkce prezidenta? Tento fakt nám patrně již vypadl z našich mozkoven a zřejmě již definitivně zmizel v propadlišti dějin…)
A dále mne docela překvapily portréty generála Pavla, co se objevují v médiích – zejména onen viz výše; hotový umělecký počin! Ale hlavně: takřka dokonalé aranžmá člověka, narozeného ve znamení Štíra (navíc toho již ‚osvobozeného‘): postava vynořujícího se z temnoty jakožto světlá, očištěná, znovuzrozená bytost… A tak si říkám: jsou tvůrci i samotný aktér těchto portrétů znalí této symboliky…tohoto archetypu…a byl to tedy úmysl právě takto nastupující hlavu státu zachytit? Po pravdě – moc se mi tomu nechce věřit…no věřit tomu, že to je jen ‚náhoda‘ se mi chce skoro ještě méně…
Jen čas tedy ukáže, jak se náš nový pan prezident ukáže (…respektive – co si do něho vyprojektujeme)…a protože platí, že ‚jak dole, tak nahoře‘ a ‚jak nahoře, tak dole‘, půjde z toho následně usuzovat i na stav našeho národa. Vzlétne z popela jako onen Fénix…nebo se v něm bude dál pelešit jako ta slípka?