Jak koronavirus postupuje, zdá se mi, že se začínají formovat dvě skupiny lidí: ti, co už mají všech těch opatření a zákazů plné zuby a začínají – navzdory riziku a dobrým úmyslům vlády – revoltovat, a ti, co jsou naopak čím dál více svíráni svým strachem ( nemám na mysli zdravý pud sebezáchovy…).
Strach je stín – tedy nepřítomnost světla. V podstatě přelud… Je tedy reálný nebo ne? Patří k životu, ale… Udržujte rostlinu trvale ve stínu a přestane se jí dařit; v horším případě uhyne docela ( jistě, existují bytosti, kterým se ve tmě naopak daří…). Stoupněte si na hadici a voda přestane proudit; to samé se děje v našem těle sevřeném strachem – omezí se v něm proud energie/výživy. Naruší se jeho fungování, oslabí imunita…začne atrofovat. Strach tedy může i zabít – a to doslova. Viděno z této perspektivy – je tedy reálný až až…lépe řečeno jeho důsledky. Na psychologické lince 1. pomoci odborníci dokonce radí: „Nesledujte zprávy! Aspoň ne tolik… A zvláště ne ti, co se rychle bojí“. Jedna věc je strkání hlavy do písku; a ta druhá… Řekne mi, prosím, někdo, k čemu je mi dobrá…myslím OPRAVDU dobrá…informace o tom, kolik lidí se zase nakazilo ( čímkoli ) a kolik zemřelo ( na cokoli…)? Nebo – kdo za covid vůbec ‚může‘? ( Podle mě to stejně nejde dohledat…a viděno z vyšší perspektivy odpověď zní: všichni…) Sledováním těchto údajů se ladíte na cestu do pekel; chcete-li tam jít – v pořádku… Někdo se bojí rád; přímo se v tom bahní. Je to návyk, něco jako droga. A proti gustu žádný dišputát… Ale co ti ostatní?
Jak si pomoci? Co nejrychleji se vraťte do TADY A TEĎ. Začněte něco dělat, nejlépe jednoduchou manuální práci – třeba umyjte nádobí. Jděte do přírody a pozorujte tamní cvrkot; tam nikdo neřeší žádné co by kdyby…tam prostě všichni ‚jen‘ jsou. Nebo si sedněte do meditace a naopak ‚jděte do toho‘ – přímo dovnitř svého strachu. A můžete zjistit…
( další tipy viz rubrika ‚Rychlokurs svépomoci‘ )
Nespoléhejme tolik na pomoc zvenčí – sami toho pro sebe můžeme udělat moc moc moc…daleko více, než jen tušíme 🙂
